Březen 2015

Skillet-The last night

20. března 2015 v 22:35 | yuu.

vsechnooooooo
na
picu.

15/03/20

20. března 2015 v 21:52 | yuu.
třeba jsem si tou ránou způsobila krvácení do mozku a umřu na to ve spánku
snad jo

15/03/07

7. března 2015 v 18:56 | yuu.
well,
ne že bych všechno dosrala,
ale jo, dosrala.

15/03/02

2. března 2015 v 23:05 | yuu.
whatever people.
zjišťuju, že žiju ze dne na den.
že nevím co se svým životem.
že nemám žádnej sen.
že začínám nesnášet otce.
že vlastně skoro všechno sucks.
že seru na školu.
že mám kluka, který mě miluje.
že jsem přes 2 měsíce nehrála lolko, který mi vlastně přestalo fungovat.
že jsem naspala fucking 4,5 hodin spánku a asi z toho chcípnu.
a na stole je nedopitý studený kafe, ve kterém se topí šlehačka.
dvě rozežraný zlevněný milky, protože čokoláda začíná být drahá záležitost
otevřený pouzdro s propiskama, co se snaží zadusit učebnici chemii.
a její parťák sešit do chemie, k čemuž se dostáváme k pracovnímu sešitu z analytické chemie.
který jsem se snažila vytisknout, škoda jen že jsem v půlce rozbila tiskárnu (nechtěně, ne záměrně, tiskárnu pro chemii obětovat nebudu)
máma se netvářila šťastně.
dám si na to ještě jednu čokoládu.
na školní stránce na mě zírá velká fotografie oznamující 1.místo v německé konverzační soutěži jednoho počeštělýho Němce, co chodí k nám na školu
vlastně toho Němce, který se mi tolik líbil.
ta fotografie mě vlastně děsí, oh god.
v bílých sluchátkách mi hrajou Linkini, mnou tolik nenáviděná skupina.
zapomněla jsem dojít na tu otravně zpomalenou poštu pro plugy a roztahováky, ach.